Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rusko v pojetí A. I. Gercena
Kožíšková, Lenka ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá různými variantami pojetí Ruska formulovanými ve filosoficko- publicistickém a v prozaickém díle významného ruského myslitele 19. století A. I. Gercena, který působil v Rusku a následně jako emigrant v Evropě. Na reprezentativním vzorku Gercenových děl je provedena analýza, která postihuje proměny v autorově vnímání Ruska pomocí koncepce orientalismu E. Saida, okcidentalismu I. Burumy a A. Margalita a vnitřní kolonizace A. Etkinda. Právě Etkindův koncept pomáhá překlenout rozpor mezi tradičním areálovým zaměřením kritiky orientalismu na Blízký východ a prostředím ruské inteligence 19. století. Gercenovo dílo je tak zasazeno do kontextu postkoloniálních studií. Analýza je zaměřena především na obrazy, které Gercen užívá k vyjádření svých idejí a na jejichž základě formuje své pojetí Ruska (a Evropy), respektive Východu a Západu. Z tohoto úhlu pohledu pak autor nepřímo odvozuje i sociální charakteristiky Ruska a jejich různé pojetí, zejména pak na tomto základě formuluje roli ruské inteligence a svou vlastní úlohu v Rusku a v Evropě.
Vývoj orientalismu a jeho podoba v současném světě
Přibáňová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice orientalismu, který je pojímán především dle definice Edwarda Saida jako mocenský diskurs, v jehož rámci je vytvářeno vědění o Orientu. I dnes jsou lidé ze Západu často odkázáni pouze na zprostředkované informace o východním světě, které mohou být značně zkreslující. V práci jsou nejprve vymezeny různé významy pojmu orientalismus a kategorie Západu a Východu. Je představen vývoj orientalismu v jeho premoderní a moderní neboli akademické podobě, včetně kritiky Saidova konceptu. Kritika orientalismu je v současné době zařazována pod hlavičku postkoloniální kritiky, proto je v práci obsažena také kapitola o postkoloniální kritice a vztahu sociologie k této problematice. V závěru práce pojednává o okcidentalismu, který je často nahlížen jako opak orientalismu, což ovšem není úplně přesné. Analyzována je také dnešní podoba orientalismu, který je spojován hlavně s postojem západního světa (především USA) k islámským zemí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.